Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie

Historie

Z nejstarší historie Ubla

Název vznikl z obecního jména "ubl" (praslovanská podoba byla gbl). Toto slova znamenalo pramen či studánku. Takže zde kdysi bylo místo kde vyvěrala voda , a v jeho blízkosti se pak lidí postavili svá obydlí, a tak vznikla malá osada. Ale to bylo v dobách, o kterých nemáme žádné písemné doklady ani archeologické nálezy. Jediný předmět, který svědčí o tom, že Ublo nebo jeho blízké okolí bylo osídleno mnohem mnohem dříve, už v době bronzové, v období kultury lidí popelnicových polí, je nalezená bronzová sekyrka s tulejí, která byla vyorána na poli Valušném, pod prastarou hrušní. Tato sekyrka je uložena v olomouckém muzeu.

Za časů, kdy Vizovice a celé jejich okolí patřily bohatému panu Smilovi ze Střílek, který byl zároveň majitelem celého panství brumovského a světlovského, založil tento šlechtic ve Vizovicích cisterciácký klášter. V zakládací listině vyjmenoval všechny vesnice, které náležely k majetku kláštera. Pro mnoho vesnic, i pro Vizovice samotné, se tato zakládací listina stala první písemnou zmínkou o jejich existenci a stáří. Ublo v ní ale zmíněno nebylo.

Znak a prapor

znak obce

 

prapor


První písemný doklad

První písemný  doklad o osadě s názvem UBLO je z roku 1450.
Toho památného roku, ve čtvrtek před Janem Křtitelem, tedy kolem 20.června 1450, se rozhodl vizovický opat Matyáš spolu s převorem Prokopem, podpřevorem Mikulášem i celým konventem, že prodají fojtovi Bartoňovi fojství ubelské, a to za cenu čtyři hřivny. Toto fojtství měl fojt Bartoň užívat "doživotně" společně se svou ženou Lidkou a syny Janem, Petrem a Benešem. K tomuto fojtství náleželo půl lánu rolí a krčma svobodná ode všech dávek.K tomu ještě mu přidali čtvrt lánu rolí a dali mu dobrou vůli, aby si přikoupil další čtvrt role, tak by měl potom celý lán. Jestli by mohl a chtěl pivo vařiti, může a má to činiti. Když by nemohl pivo sám vařit, může pivo svobodně přivážet a šenkovat. Také mu nechali na jeho vůli, aby si mohl mlýn ve vsi přikoupit, mlýn svobodný, (jako jedinou dávku by z něj odváděl každý rok na sv. Martina jednu vykrmenou husu.) A také mu dali svobodu, aby v Uble mohl mít svobodnou honitbu zajíců a koroptví, a z té by pokaždé o Vánocích odevzdával jednoho zajíce a dvě koroptve. Fojt také může o každé robotě jednoho robotníka ke své potřebě postavit tolikrát, kolikrát budou klášteru robotovat. Kdyby do Ubla přišli klášterní soudci na soud, fojt má za povinnost je pohostit a jejich koním dát obroku, obec pak má dát soudcům piva.

Listina, ve které je toto všechno o prodeji ubelského fojtství zapsáno, je uložena v Moravském zemském archivu v Brně. Dozvídáme se tak s jistotou, že v roce 1450 byla vesnice Ublo se svými poddanými a veškerou půdou majetkem vizovického cisterciáckého smilheimského kláštera.
 

Bývalý obecní úřad

 

Pohled na Staré Ublo

Pohled z Ubla

 

17. 11. Mahulena, Den studentů

Zítra: Romana

Návštěvnost stránek

234451
obecublo_footer.png